5. TRAVERTINOVÁ KASKÁDA

Travertinová kaskáda se nachází na jihozápadním úbočí Tichavské Hůrky (s nejvyšším bodem 544 m n. m.), na pravém břehu říčky Tichávky a je součástí přírodního parku Podbeskydí. Jedná se o unikátní geomorfologický a geologický útvar, který je od 1. července 1988 vyhlášen chráněnou přírodní památkou. Leží v nadmořské výšce 340 – 400 m n. m., výměra je 1,26 hektarů.

Co je to travertin?

Díky vlivu přírodních podmínek (změna teploty na povrchu, působení organismů) se z vody uvolňuje vápenec, usazuje se kolem vývěru pramene a vzniká travertin, který se formuje do různých tvarů (kaskády, kupy). Díky značné rychlosti srážení vápence může travertin obsahovat i fosilie (zkameněliny) soudobých organismů. Travertin je tedy chemická usazená hornina, která vzniká při vývěru pramene s vysokým obsahem minerálních látek.

Zdejší křehký typ travertinu se nazývá pěnovec, což je odrůda travertinu a patří mezi sladkovodní vápence.

Přibližně 40 metrů nad hladinou Tichávky vyvěrá silný pramen. Rozstřikem tekoucí vody se během stovek let vyvinul pěnovcový val s bohatým porostem mechů, který místy dosahuje výšky až 120 cm. V jeho hřebeni se vytvořil kanálek, jímž voda protéká. Takto vzniklý potůček dosahuje délky přibližně 120 m a vlévá se do Tichávky. Útvar tak připomíná jakýsi „přírodní akvadukt“.

Cenný je útvar kaskády, kterou tvoří val s příkrými stěnami. Travertinové útvary na jiných lokalitách vytváří většinou kupy.

Travertinová kaskáda v roce 2005.

Lidová pověst vypráví o vzniku kaskády toto…

Bylo – nebylo, takto se kdysi pravilo...

Apolénka, dívka v rozpuku, čerstvě zamilovaná, neměla po poledni doma stání. Srdce ji táhlo za milým Fanušem, který stahoval dřevo v Hůrce. I vyběhla s bandaskou bileho kafe do kopca, kde mezi vzrostlými stromy zahlédla svého milého. Přes praskání větví a dupot koně se lesem neslo: „Fanúšku, Fanúšku, idu za těbú!“

Synek se otočil za hlasem, povolil oprať, kůň se rychle pohnul a sním i svázané kmeny. Než František stačil odpovědět, nohy se mu podlomily a přes tělo se překulilo dřevo. „Un mi tam upadnul, kůň přes něho …“ volala vyděšeně Apolénka.

Volání se neslo údolím a sousedé se začali sbíhat do hory. Synkovi již nebylo pomoci. Apolénka sedla na pařez, přes slzy neviděla. Srdíčko jí nedovolilo sejít do dědiny. Tolik Apolenčiných slz stékalo do mechového korýtka, že pramen dodnes nevysychá.

Co může způsobit ohrožení kaskády?

Travertinová kaskáda je unikátním přírodním procesem, jehož přirozený vývoj může být narušen jak člověkem (vandalismus, znečištění odpadem, apod.), tak přírodními vlivy. V rámci zachování této památky je tedy potřeba pokračovat v současné ochraně lokality a to pravidelnou kontrolou stavu kaskády a pramene. Případná těžba dřeva v okolí by měla být regulována tak, aby nedošlo k mechanickému poškození valu.

Okolí kaskády je ohrazeno dřevěným oplocením proti případnému poškození. Podél něj lze vystoupat až k místu vývěru pramene.

Jednání člověka ovlivnit můžeme, přírodu ale nikoliv. Proto se může stát, že se sníží vydatnost pramene, či proběhne změna chemismu (chemického složení vody). Přírodní živly již stav kaskády narušily. V roku 1997 se v důsledku prudkých letních srážek prohnala Tichou stoletá povodeň, která způsobila řadu břehových sesuvů. Jeden z nich zasáhl do chráněného území kaskády a poškodil spodní část travertinového koryta.

Ochutnávka minerální vody

Okolí kaskády je ohrazeno dřevěným oplocením proti případnému poškození. Podél něj lze vystoupat až k místu vývěru pramene, kde se zájemci mohou občerstvit. Někteří místní obyvatelé tuto vodu využívají k přípravě kávy nebo čaje. Díky vysokému obsahu vápníku mají nápoje vařené z této vody jinou specifickou chuť.

FAUNA A FLORA v Tiché

Území naší obce hojně pokrývají lesy, zejména na okraji katastrálního území. Tichavská Hůrka a Tížová jsou převážně smrčiny, u vodních toků olše a jasan, jinde smíšené porosty. Lesy v oblasti kaskády jsou především listnaté s bohatě vyvinutým rostlinným patrem. V horní části na svahu kopce roste listnatý dubohabrový les, který doplňuje příměs smrku. V podrostu pod stromy se daří řadě hájových druhů rostlin, a to břečťanu popínavému, hrachoru jarnímu a orlíčku obecnému.

Na jaře a v létě vykvétají mnohé rostliny jako:

dymnivka dutá – Corydalis cava,

kyčelnice žláznatá – Dentaria glandulosa,

orlíček planý – Aquilegia vulgarit,

zvonek kopřivolistý – Campanula trachelium,

vstavač mužský – Orchis mascula (Kotly),

lýkovec jedovatý – Daphne mezereum (Kulakův potok)

a vzácný pětiprstka žežulník – Gymnadenia conopsea, který patří k ohroženým druhům v České republice.

Kolem travertinové kaskády roste řada chráněných druhů rostlin, k nimž patří právě i pětiprstka žežulník (čeleď vstavačovité) a lýkovec jedovatý (čeleď vrabečnicovité), který je v přírodě vzácný a je řazen mezi ohrožené druhy. V okrajových částech lesa pak můžeme nalézt vstavač mužský. Zástupců rodu vstavač je známo asi 80, z nich 11 druhů roste v České republice.

V celkovém výskytu jednotlivých druhů živočichů sehrál nemalou úlohu člověk mýcením lesů, lovem a změnami krajiny.

Na loukách a v lesích je celkem hojná lesní zvěř sledovaná Mysliveckým sdružením Hubert Tichá. Vzácně se objeví jelen evropský, prase divoké a daněk skvrnitý, který občas uteče z nedaleké Hukvaldské obory při poškození oplocení nebo vyšší sněhové pokrývce. Z chráněných druhů živočichů se u lesních potůčků vyskytuje mlok skvrnitý. Kromě běžných druhů zvířat se zde vyskytují i některé významné druhy, například ježek východní. Mezi sestupující druhy patří rejsek horský.

Z dravců u nás hnízdí ostříž lesní, poštolka obecná a káně lesní, ze sov je nejčastěji pozorován puštík obecný a sýček obecný. Velmi vzácně se vyskytuje skorec vodní a ledňáček říční.

 

 

Vývěr pramene.

Kanálek na hřebeni valu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kyčelnice žláznatá.

Lýkovec jedovatý.

Vstavač mužský.